Právní poradna


Spolupracujeme s advokátní kanceláří KF Legal s.r.o., advokátní kanceláří se sídlem v Praze, která se specializuje na nemovitosti

PORADNA JE ZDARMA!

Dotazy - Právní poradna

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k online dotazům právní pomoci. Dodržujte prosím pravidla slušného chování a vyhněte se vulgárním výrazům. Příspěvky nedodržující pravidla slušného chování budou smazány.



Helena (17.07.2019 21:43:48)
Dobrý den, nikde jsem nenašla odpověď na svůj problém a proto prosím o zodpovězení zde: Moje maminka by mi chtěla darovat zemědělskou stavbu/stodolu/, ale chce si stanovit podmínku, ze cituji: \" na věčné časy zůstane v rodině\", tzn. ze se nikdy nesmí prodat, ani po její smrti. Je toto přípustné? Domnívám se, ze za normálních okolnosti by to šlo řešit rozvazovací podminkou, která ale, pokud tomu správně rozumím, platí pouze po dobu jejího života a smrti pak zaniká a s nemovitosti lze nakladat po její smrti pak dále libovolne. Nebo tato jeji podminka je mozna a jak by se pripadne v darovaci smlove formulovala? Děkuji.
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (22.07.2019 09:32:34)
Dobrý den, jednání dárce (tedy vaší maminky) by se zde posuzovalo jako darování s příkazem, nikoli jako darovaní s rozvazovací podmínkou. Jedná se o zvlášť upravený institut podle § 2064 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník ( dále jen „OZ“). Příkazem může vzniknout povinnost konat, nekonat, něco strpět atd. Nesplnění takového příkazu se pak posoudí analogicky jako rozvazovací podmínka. Je nutné posoudit, jestli je takový příkaz dostatečně určitý. Definici pojmu rodina v českém právním řádu nemáme, domníváme se však, že v tomto případě je pojem relativně určitý a strany chápou, co se tím myslí. Případně je možno tento pojem specifikovat ve smlouvě. Problémem by však mohla být formulace příkazu „na věčné časy“. Toto právní jednání bude posuzováno obdobně jako vedlejší doložky podle § 1551 OZ a násl. Zákon vyžaduje v případě příkazu v závěti podle § 1569 odst. 2 OZ, aby byl takový příkaz nařízen na určitou přiměřenou dobu a odůvodněn vážným zájmem hodným právní ochrany. V tomto případě se sice nejedná o absolutní zákaz zcizení, ale jde o relativně zásadní omezení práva dispozice s darovaným majetkem, domníváme se proto, že by tyto podmínky měly být splněny též v případě příkazu u darovací smlouvy. Není-li zde splněna podmínka určitosti a legitimního důvodu, k takovému příkazu se nebude přihlížet. Považujeme rovněž za vhodné podotknout, že podle § 574 OZ je třeba hledět na právní jednání spíše jako platné než jako neplatné. To znamená, že máte možnost obrátit se na soud s tím, že daná formulace nenaplňuje požadavek určitosti doby, ani vážný legitimní zájem a soud následně může rozhodnout, že se k zákazu nepřihlíží. Dokud však k takovému rozhodnutí soudem nedojde, jste vázáná z takového příkazu. Nemusíte se však obávat, že by v důsledku neplatnosti příkazu byla neplatná i celá darovací smlouva. Pouze by se k danému příkazu nepřihlíželo obdobně jako je tomu u ustanovení § 1569 odst. 2 NOZ. S pozdravem Josef Fiřt, advokát
Martin (17.07.2019 15:08:02)
Dobrý den, sdědil jsem po otci polovinu bytu, druhou polovinu zdědila moje sestra. Sestra v bytě bydlí a nemohu se s ní domluvit na prodeji a chce v bytě bydlet i nadále. Mohu po ní požadovat nějakou formu nájmu za užívání mojí poloviny? Jak lze případně určtit výšku takového nájmu? Děkuji, Martin
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (22.07.2019 09:25:43)
Dobrý den, na úvod je třeba říci, že na základě dědictví se se sestrou stáváte vlastníky ideálních podílů bytu, což v praxi znamená, že každý z vás může byt užívat celý v rámci svého podílu. Pokud chcete byt prodat nebo si případně se sestrou sjednat jakýsi „nájem“, nejjednodušším řešením je patrně dohoda spoluvlastníků. Takovou dohodou lze sjednat například tak, že věc ve spoluvlastnictví bude užívat výlučně jeden spoluvlastník a druhý bude z užívání vyloučen s tím, že mu bude poskytnuta náhrada ve výši podle dané dohody. Další možností je prodat spoluvlastnický podíl, přičemž podle § 1124 Sb., Občanského zákoníku bude vaší sestře náležet předkupní právo k Vámi prodávanému podílu. Dále je možné po Vaší sestře požadovat vydání bezdůvodného obohacení za nadměrné užívání společné věci ve výši, oč se spoluvlastník obohatil. V tomto případě bude nutné prokázat, že jste se se sestrou snažil dohodnout a ona Vás tudíž omezila v užívání Vašeho podílu. Výše zmíněného obohacení se vypočte podle § 2991 Sb., Občanského zákoníku a tudíž patrně podle ceny nájemného za takovou nemovitost, respektive její ideální část. Jako poslední možnost se jeví rozdělení spoluvlastnictví soudem podle § 1143 Sb., Občanského zákoníku. Jelikož soud byt reálně rozdělit nemůže, přikázal by ho jednomu ze spoluvlastníků za náhradu, kterou by určil. V případě dalších dotazů jsme Vám k dispozici. S pozdravem Josef Fiřt
Gabriela (11.06.2019 19:59:09)
Dobrý den vážená paní doktorko, jak, prosím Vás, postupovat v případě, že mi chce otčím darovat bezúplatně členská práva k družstevnímu bytu? Sňatek mezi mou matkou a otčímem nebyl uzavřen. Podléhá tento dar odvodu daně,popř. v jaké výši, když nejsem jeho dcera? D
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (14.06.2019 15:36:42)
Dobrý den, co se týče zdanění hodnoty odpovídající členským právům v bytovém družstvu, přichází v úvahu zdanění dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (členská práva nejsou nemovitostí, tedy se neuplatní ani daň z nabytí nemovitých věcí, ani daň z nemovitých věcí). Je zde ovšem možné osvobození od této daně, a to dle § 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud jste s otčímem žila nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společné hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o domácnost nebo byla na tuto osobu odkázána výživou. V podrobnostech se tedy obraťte, prosím, na svého daňového poradce či účetní. Dle zákona o obchodních korporacích je převod členství v bytovém družstvu neomezitelně převoditelný. Postupoval bych tedy uzavřením smlouvy o převodu členských práv, kterou poté předložíte družstvu. V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. S pozdravem Josef Fiřt
Ivana Šátavová (24.05.2019 21:30:55)
Dobrý den, přes realitní kancelář chci pronajmout byt. Mám dotaz může být ve smlouvě o pronajmu bytu napsaná jako nájemce paní (matka), která v něm bydlet nebude, ale bude ho užívat její syn. Nenese to s sebou možné riziko? Dosud syn studuje a od 1.7. má zajištěné zaměstnání. Děkuji za odpověď Ivana Šátavová
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (11.06.2019 16:12:02)
Dobrý den, pokud jste s touto situací srozuměna a akceptujete ji, nemělo by pro Vás plynout žádné riziko. Nicméně v tomto případě je pro Vás jako pronajímatele výhodnější situace, kdy bude ve smlouvě o nájmu uveden i syn jako spolunájemce. Tím by mu dle § 2270 a 2271 občanského zákoníku vznikla stejná práva a povinnosti jako pro nájemce (matku). Například nájemné byste mohla požadovat v plné výši po kterémkoliv ze společných nájemníků. Pokud by tedy v budoucnu vznikl problém při jednání s nájemkyní (matkou) mohla byste se obrátit přímo i na jejího syna a byla byste chráněna přímo ze zákona. V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát
Jan (25.04.2019 17:51:02)
Dobrý den Mám dotaz .Žijeme s manželkou a třemi dětmi 20 let v rodiném domě kde máme trvalé bydliště.Manželka zdědila po svém dědečkovi 1/4 domu. Za tu dobu jsme investovali do domu cca 1500000KČ na vše máme doklady.Babička ktera tu s námi žila zemřela a 3/4 domu připadli strýci ktery ho chce prodat. Jelikoz si nemůžeme dovolit zaplatit 4 000000kč za stary dům na kterém je ještě spoustu práce rozhodli jsme se přestěhovat. Otázka zní , zda nám po prodeji domu musí strýc zaplatit to co jsme do domu nainvestovali ? Nebo jestli jsme to měli řešit dokud byla babička naživu ? děkuji za odpověd Jan
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (26.04.2019 14:00:45)
Dobrý den, jelikož jste čtvrtinovým spoluvlastníkem, při prodeji celého domu Vám bude náležet ¼ ceny, za kterou bude dům prodán. Co se týče Vašeho dotazu ohledně investic, jedná se o investice v rámci § 1136 občanského zákoníku ve znění: „Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu“. Reálně to tedy znamená, že jakožto čtvrtinový spoluvlastník budete mít nárok na ¾ částky, o kterou se v souvislosti s Vaší investicí dům zhodnotil. Důležité je podotknout, že se tedy nejedná o ¾ z celkových nákladů na investice, ale o ¾ z toho, o kolik vzrostla cena domu v souvislosti s výše zmíněnými investicemi. Zbylá ¼ částky, o kterou se dům zhodnotil, spadá na Vás jakožto čtvrtinového spoluvlastníka, tudíž Vám ji strýc vracet nemusí. Ve výsledku tak budete mít nárok na ¼ celkové ceny domu a k tomu právě ¾ hodnoty zhodnocení domu Vašimi investicemi. Zmíněnou ¼ celkové ceny domu by Vám měl strýc vyplatit jakmile dojde k prodeji domu. V ten moment můžete navíc nárokovat ony ¾ zhodnocení, jelikož prodejem dojde k rozvázání spoluvlastnického vztahu. S pozdravem Mgr. Josef Fiřt, advokát




Levné Bydlení | Levné knihy | Levné lyže | Sportovní potřeby a oblečení | Sconto nábytek | Interiérové dveře Olomouc | Kuchyně a kuchyňské linky | Luxusní Bydlení | CZ Real Estate | Garážová vrata | další odkazy...